Spíš jsme se porazili sami, mrzelo debutanta Kořínka

Pětadvacetiletý univerzál Vratislav Kořínek po přestupu z České Lípy nezažil příliš veselou premiéru v jabloneckém dresu a spolu se svými spoluhráči musel skousnout prohru 2:4 s Kladnem. Jako hlavní důvod porážky viděla nejčerstvější posila laciné branky z úvodu utkání.

Jaký byl tvůj soutěžní debut za Jablonec? Asi se vzhledem k výsledku nedá hodnotit pozitivně...

Výsledek je neuspokojivý, protože bych řekl, že jsme nebyli vůbec horší. Spíš jsme se porazili sami. Dostali jsme tři hodně laciné branky a vlastně i ta čtvrtá do prázdné byla darovaná.

Jak se upekl tvůj přestup z České Lípy?

Byl jsem v kontaktu s Honzou Masaříkem. Ten se mě zeptal, jestli bych neměl zájem to zkusit tady. Řekl jsem, že jo. Pak jsem se spojil s Lukášem Vykoukalem a společně jsme to dali dohromady. Přijel jsem na trénink a do týdne to bylo upečené.

Co se stalo v té výsledkově nepovedené první desetiminutovce?

Těžko říct. První zápasy bývají těžké a já se s týmem navíc viděl prakticky jen jednou. Možná hrála roli i nějaká nesehranost a třeba jsme jednoduše nebyli tak namotivovaní jako v druhé půlce.

Prozradíš, co padlo o přestávce v kabině?

Trošičku byl vítr, ale nikterak velký. Řekli jsme si, že na ně musíme vlétnout a dostat se do zápasu. Taky jsme do toho dali větší emoce. Ty jsme nedali soupeři pocítit.

Bylo vysunuté napadání tím hlavním důvodem, že to najednou šlo?

To taky. Ale myslím si, že nám taky pomohlo, že jsme konečně prostřelili gólmana, který nám v první půli chytil asi čtyři gólovky. První branky tým vždycky nakopne. Je jen škoda, že jsme v powerplay nedokázali vyrovnat.

Jak moc velkou komplikací byl fakt, že jste nemohli hrát powerplay s normálním hráčem?

Podle mě to komplikace nebyla.

Co zlepšit do dalších zápasů?

Je důležité chytit se hned od začátku a dát první branku. To je vždy velká psychická výhoda.